Ten den, pondělí 19.12.2022 jsem se vypravila na jednání zastupitelstva města. Odpoledne silný déšť a mráz , do večera sevřela Teplice extrémní ledovka a námraza .
Přátelé z Volby mi pomohli. Vlastníma rukama odloupávali led z mého skútříku pro osoby se sníženou mobilitou. Vyjít z budovy ke svému stroji jsem dokázala jen díky jim. Statečně (nebo spíš drze?) jsem usedla na stroj – vždyť mám dobré nové obutí . . . DĚKUJI, DĚKUJI Vám ,přátelé -sami jste měli starost . .
Vyjela jsem ulicí od Magistrátu a abych nevadila autům, sjíždím doleva na náměstí směrem ke kašně. CHYBA! Neovladatelně jsem se na kostičkované ledové ploše začala točit dokola! Rychle vypnout motor znamenalo menší nebezpečí. Ovšem teď jsem po svažité ledovce neúprosně nesena pomalým smykem na dřevěné stánky. Na moje zoufalé volání o pomoc jedna mladá žena
a dva muži přiklouzali ke mně. Obětavě a s velikým úsilím mě dotlačili svahem až ke vchodu do OC Galerie. DĚKUJI, DĚKUJI vám, už nejsem v přímém ohrožení . . . DĚKUJI ještě vyděšená značně rozklepaná jsem v OC a mám plán : poprosím o azyl pro můj skútřk na baterky, zavolám vnuka, aby pro mne přijel a ráno mě pak přiveze pro stroj.
Několik proseb bylo stručně odmítnuto . Jsem bezradná, je mi do breku a s poslední troškou naděje vjíždím do elegantní kavárny STARBUCKS . Dvě mladé slečny servírky mne bez zaváhání , ochotně a vlídně povzbudily, zvou dál, aktivně hledají místečko, kde skútřík nebude vadit provozu a bude bezpečně zaparkován. Povzbudivá a upřímná účast, sklenice vody i nápad, aby vnuk přijel do suterénního parkoviště, kde není led a mohu bezpečně nastoupit
do auta. Krásná slečna mne doprovází až tam a cestou mi obětavě pomáhá .
DĚKUJI, DĚKUJI, jsem dojatá a cítím velikou vděčnost.
Povětrnostní podmínky nedovolily, abych druhý den se svým skútříkem odjela.
Ve středu mne syn přivezl, abych se osobně omluvila. Manažerka paní Andrea Pavlíčková se mi okamžitě věnovala, podala mi skvělou kávu a sklenici vody, byla upřímně empatická a vstřícná. Svěřila jsem se, že tento týden zemřely dvě mně blízké osoby, dále dvě kamarádky právě bojuji o svůj život s těžkou nemocí. Ale ! jedna kamarádka po včerejší těžké operaci srdce v IKEMU se právě teď probudila! Paní Pavlíčková moje emoce se mnou sdílela,
dokázala mne úžasně podpořit upřímným soucítěním. DĚKUJI, DĚKUJI z celého srdce, DĚKUJI .
Z příjemné a vstřícné kavárny STARBUCKS jsem mohla odvézt skútřík až v pátek 23.12.2022 . Muži i děvčata servírky, všichni mi pomohli, byli opět velmi milí a vstřícní. DĚKUJI, DĚKUJI za nádhernou lidskost báječných, dobře vedených
mladých lidí. Budu o Vás všem vyprávět a budu přicházet i v časech dobrých a úspěšných. A také sem pozvu senzační seniory z našeho skvělého spolku ZVONKOHRA. Rozezníme tady společně zvony radosti a potěšení!
Je pátek podvečer 23.12.2022 a já plná vděku, pohody a radosti vyjíždím směrem k domovu – do kopců v Teplicích, Závětří . A ouha- jak stroj několik dní stál, částečně se vybila baterie. Na konečné PANORAMA stojíme . . . Co dál ?
Hledím a jsem smutná – desítky auťáků spěchají domů ke svým blízkým, mají své radosti i starosti a moji milí jsou právě dost daleko.
V protisměru přijíždí náklaďáček vystupují dva chlapáci – Andělé asi ,protože mi jdou pomáhat . . . Zaparkovali bez dlouhých řečí své auto a vydali se tlačit tu babku na skůtříku domů . . . . Odemkli dům, po mém ujištění, že zvládnu vyjet výtahem domů ,mi dva chlapáci Andělé popřáli krásné Vánoce.
DĚKUJI, DĚKUJI DĚKUJI Vám pánové.
Všechno dobře dopadlo, děkuji i mému synovi a mému vnukovi za velikou pomoc s dopravou sem tam v tom náledí a jejich sílu a energii, kterou potřebovali, když mi pomáhali.
Jsem plná vděku a emocí , už zase brečím. Co dodat, co Vám ještě říct?
Krásná milující rodina je štěstí a DAR. To Vám povídám.
Jsem šťastná, mám nádhernou, skvělou rodinu.
Upřímné spolubytí, radost . . . Spokojený a veselý byl náš rodinný
Štědrý den, naše Vánoce . DÍKY, DÍKY, DÍKY.
Zpívám si a vím naprosto bezpečně : I dál chci vést spolek senzačních seniorů ZVONKOHRA pro ty, kdo nechtějí být sami a smutní.